Pojďme si rovnou na úvod říci co vlastně pojem online marketing znamená a jaké činnosti zahrnuje, abychom si i více mohli rozvést hlubší účely tohoto označení.

Online marketing představuje cílenou propagaci daného produktu, služeb a dalších podnikatelských aktivit. Samozřejmě pojmem online marketing míníme službu provozovanou v internetové oblasti. Jedná se o nastavení určité strategie, řízené ovládání sociálních sítí, nastavení a spuštění cílených reklam, kontrolování celé kampaně pomocí určených nástrojů (např.: Collabim, Google Trends, Marketing Miner).

Proč se marketingem vůbec zabývat?

Mít ať, už jako firma a nebo samostatná podnikající osoba, přehled o tom co je to marketing je více než důležité. Znát tento pojem však není vše. Důležité je se ponořit více do hloubky. Marketing jako takový je především o Marketingové strategii a Marketingovém plánu. Každá firma a nebo OSVČ mají marketingový plán a strategii jedinečné, nikdy nelze použít stejný model na dvě odlišné značky/ firmy. Jednoduše proto, že každá značka je jedinečná. S tímto bodem souvisí budování i budování  povědomí o Vaší značce u klientů současných i budoucích. A zde se opět dostáváme k cílené reklamě, propagaci na sítích, atd., tedy k online marketingu a marketingu jako takovému. Tím pádem k marketingovému plánu a marketingové strategii.

Marketingová strategie a marketingový plán – co je co?

Sdělíme si co je to marketingová strategie a co marketingový plán. Jaký je mezi nimi rozdíl? A zda musíme ovládat obě oblasti.
Ve své podstatě jde marketingová strategie a marketingový plán ruku v ruce spolu, jejich neoddělitelnost však neznamená, že se sobě podobají.

Marketingová strategie

Marketingovou strategií míníme koncepci jednotlivých kroků, nápady, nástroje, konkrétní kroky podniknuté pro zviditelní dané značky. Spadají sem i prováděné analýzy.

Marketingový plán

Na rozdíl od předchozího pojmu, kdy jsme řešili jakými nástroji a jak/kde budeme značku propagovat, v  marketingovém plánu si sestavujeme konkrétní časový harmonogram, cile a časový harmonogram vytyčených aktivit.n

Značka nás přežije – aneb jak vybudovat úspěšnou značku

Jak již víme, marketing si klade za cíl především zviditelnění. Co tedy ještě můžeme pro úspěšnou propagaci produktu/ služeb udělat? Zviditelnit naši značku!
Pro začátek je vhodné si určit kdo vlastně jste, jak má na klienty/ trh působit Vaše značka, na jaké publikum chcete cílit, koho zaujmout, co má vaše značka v lidech evokovat, jak má působit na veřejnost.

Definice značky

Určeme si co vlastně chceme nabízet a nebo co již nabízíme. Položme si otázky k definování naší značky: Co chceme zákazníkům nabídnout?, Jaký produkt/ službu nabízíme? Jak chceme působit? Jaké benefity přináší nákup/ využití služeb u naší značky klientům?
Po zodpovězení zmíněných otázek, jsme připraveni přejít k dalším krokům. A sice zjistit naše postavení na trhu a zjištění kdo jsou naši zákazníci, na koho cílíme.

Postavení na trhu

Kde a jak si stojíme, kde se pohybujeme a jakým směrem je nastavena filozofie našeho produktu/ služby? Na tuto otázku bychom měli s přehledem odpovědět.
Důležité je také znát svou konkurenci, vědět v čem se lišíme. Jaké benefity nabízíme svým klientům a zkrátka proč by měl zákazník nakoupit právě u nás. Co právě my nabízíme navíc? Jsme lídrem a nebo jsme jen další na trhu?
Neméně důležitá je též otázka v oblasti sociálních kanálů – Jaké média využíváme? Používáme je správně?

Zákazníci

Jak si stojíme u svých zákazníků? Měli bychom to vědět! Především je dobré znát jak nás zákazníci vnímají, co si o naší značce myslí, zda mají potřebné informace o našich produktech/ službách. A nebo jak chceme, abychom byli vnímáni.

Pomoci také může vytvoření profilu potencionálního zákazníka. Ptejte se sami sebe: Pro koho je můj produkt/ služba? Jak vypadá vypadá váš klient (věk, sociální postavení, práce, rodinný stav).
Na základě těchto odpovědí můžete následně vypracovat třeba plán cílených reklam, příspěvky na sociálních sítí, atd.

Přední nástroje pro online marketing a jejich možnosti

Pokud již máme jasnou vizi o marketingovém plánu, marketingové strategii a víme kdo jsme , pro koho je náš produkt/ služby určený/á je načase začít se samotnou propagací za pomocí webových nástrojů. I zde se nabízí několik možností, proto je dobré mít výše zmíněné otázky zodpovězeny.
Způsob používání různých nástrojů a metod se také odvíjí od dvou kategorií online marketingu.

Mezi nástroje pro online marketing patří

Inbound marketing – zde se jedná o dlouhodobé budování vztahů se zákazníky. Tedy o publikaci pravidelných příspěvků na sociálních sítích, psaní článků (aktualit). Stavíme tímto příjemný vztah s klienty, pravidelnými posty se jim dostáváme do povědomí a je tak více než pravděpodobné, že si naši značku dlouhodobě zapamatují. Součástí inbound marketingu je tedy především obsahový marketing.

Outbound marketing – v tomto případě se zaměřujeme na propagaci samotného produktu/ služby.

Chce to webové stránky

Pro úspěšnou prezentaci Vašeho brandu a zároveň i produktu a služeb je jistě základem mít webové stránky. Webový projekt prezentující Vás/Vaši značku/službu je jakýmsi jádrem celkového internetového marketingu.
Jako první nastroj pro propagaci si tedy můžeme představit právě internetové stránky. Důraz by měl být v tomto případě kladen pŕedevším na responzi, SEO optimalizaci, funkčnost,  kvalitní design – vypovídající o samotném krédu značky.
Slovo vládne internetu – hlavně v oblasti propagace – najděte si dobrého copywritera. Texty zahrnují klíčová slova, baví klienty, informují. Zkrátka za dobře napsané texty se Vám dostane odměny v podobě vzrůstajících návštěv i vracejících se klientů.
A jaké webové stránky jsou čtivé? Ne jen ty s dobrým obsahem, ale pŕedevším ty co mají obsah přehledný a dobře čitelný. Za dobrou strukturou webu se vyplatí bojovat.

Péče o sociální sítě se vyplatí

Když už jsou webové stránky na světě je třeba založit i několik sociálních sítí. O každé by se dalo napsat hned několik odstavců, stačí, ale vědět jak je efektivně používat. Sociální sítě a jak o ně pečovat si popíšeme v samostatném článku.

Zřejmě jste si již při brouzdání mezi webovými stránkami všimli vyskakovací lišty či okénka s informací o souborech cookies.

Někteří z uživatelů webových stránek tuto záhadnou lištu důkladně zkoumají, jiní automaticky klikají na text znějící zhruba takto „Přijmout všechny cookies“.

V úctivějších případech provozovatelé danných webových stránek přidali k této záležitosti křížek sloužící k zavření celého okna a nebo měli po ruce kreativní designery jenž navrhli tento informativní prvek na vhodném místě.
Tedy někde v rohu stránky a nebo jako pruh lemující spodní část stránky. Jednoduše proto, aby uživatelé internetu nebyli přímími otroky této funkce.
V nabídce by správně mimo jiné měla být i možnost „Odmítnout soubory cookies“.

Co se, ale stane když zvolíte to a nebo ono tlačítko? A jaká volba je vlastně „ta správna“?
Pojďme si popsat co jsou ty záhadné „cookies“ vlastně zač a jaký je jejich účel v internetovém světě.

Historie cookies

Samotné slovo „cookies“ v překladu znamená sušenky. Ale proč zrovna sušenky?
Zjednodušeně napsáno – proto, že soubory cookies nám jsou nabídnuty podobně jako sušenky na návštěvě
u známých.

Ještě přesnější by bylo přirovnání k anglosazskému zvyku – nabídnout návštěvě sušenky, aby se rychleji vytvořila příjemná atmosféra.
A přesně takto fungují i ty naše datové cookies.

Jméno a význam vymyslel v roce 1994 programátor Lou Montulli. Tento pán mimochodem dal vzniknout i tolik oblíbenému GIFu – animovanému obrázku.

Dejte si sušenku

Hlavním důvodem proč cookies existují je vytvoření uživatelsky přijemného prostředí. Soubory cookies rozlišují jednotlivé návštěvníky a ukládají si o nich údaje.
Například když si na svém oblíbeném e-shopu vyberete svůj vysněný kousek do šatníku a míříte k virtuální pokladně nemusíte podruhé vyplňovat své kontaktní či platební údaje.
Mimo tuto schopnost, pro váhavé jedince mají cookies další výhodu – pokud e-shop opustíte ve fázi
, kdy máte již nějaké položky v košíku a po nějaké době se na e-shop opět vrátíte prohlížeč si bude vše pamatovat.
Nemusíte tedy nákup znovu naklikávat do košíku.

Dále nám tato funkčnost přizpůsobuje reklamy. Hezkým příkladem je remarketing od Google.
Právě reklamy od Google přímo vyžadují, aby byl návštěvník na užívání souborů cookies upozorněn.

V neposlední řadě si cookies ukládají statistiky o vaší návštěvě, třeba od kud jste se na daný web dostali – jak jste se o něm dozvěděli.

Zdá se, že cookies jsou velmi dobré a uživatelsky přívětivé, šetří nám čas a tak trochu si pamatují údaje za nás. Ale pozor na drobečky, které po sobě zanecháte!

Co si nadrobíš to si sníš…
A nebo ne?

Jako vše má i toto téma dvě stránky.
Ovšem, že nám cookies usnadní mnohé v pohybu
na webu, ale druhou stránkou problemtiky cookies
je fakt, že obecně zmenšují anonymitu uživatelů.
Ale není to tak jednoduché „neposedných sušenek“ je totiž více druhů.

Cookies první strany

Sušenky první strany jsou uloženy pomocí scriptu přímo na doméně, na které právě brouzdáte.
Jsou tedy považovány za méně nebezpečné (nenarušují tolik soukromí).

Cookies třetí strany strany

Tento typ cookies se ukládá pomocí unikátního scriptu z jiné domény.
Tyto cookies se tedy mohou načítat na různých místech internetu a sledovat tak uživatele napříč doménami.
Umožňují tak cílené reklamy.

A nebo se mění v poslíčky informující majitele navštíveného webu o tom, že uživatel X ze země I
a firmy E byl na jeho webové stránce.
Majitelům webům to tak pomáhá kupříkladu mapovat zájem o jejich prdukty, služby nebo vytvářet cílenou reklamu.

Závěrem

Jde jistě o přínosnou funkci, jenž pokud využíváme s mírou a pokorou není se čeho bát.
Důležité je ze strany majitele webu realizovat veškeré kroky kolem souborů cookies v rámci zákona EU.

Přečíst si můžete dokument pojednávací o této záležitosti zde.

A Vy milí uživatelé čtěte a informujte se též a poté budou i cookies dobrým nástrojem.

Říká se, že kdo není na internetu, jako by nebyl.

Tvorba webových stránek je tedy něco, čemu se pravděpodobně jen tak nevyhnete, ať už na nich budete chtít prezentovat cokoliv.

Mít kvalitní webové stránky se stalo v dnešní době nutností. Ať se rozhodnete pro tvorbu webových stránek na zakázku, nebo svolíte k využití předpřipravené šablony webu, v drtivé většině případů budete potřebovat někoho, kdo vám web kompletně navrhne a vytvoří nebo s realizací alespoň pomůže. Jak ale vybrat správnou agenturu – studio – freelancera – firmu, prostě správného partnera pro tvorbu webových stránek? Jedno je jisté – vybírat pečlivě se vyplatí.

Dali jsme dohromady pět otázek, které vám mohou pomoci získat základní informace pro dobré rozhodování, komu tvorbu vašeho webu svěřit.

Mají weby z Vaší dílny systém na správu obsahu (CMS)? Ukážete mi, jak svůj web obsluhovat?

Pokud netušíte, co to je Content Management System (CMS), nebo-li systém pro správu obsahu webových stránek, nejste sami. Nemusíte při svém dotazu použít úplně správnou terminologii, ale zajímejte se o budoucí možnosti úprav webu. CMS je v podstatě platforma, redakční systém webu, který vám umožní spravovat a upravovat jeho obsah, aniž byste museli mít větší technické znalosti. Jedním z nejznámějších CMS je například WordPress. Pomocí redakčního systému můžete sami přidávat třeba aktuality nebo příspěvky na blog na vašem webu, upravovat texty jednotlivých stránek nebo i vytvářet nové, přidávat fotky, produkty v eshopu apod. Nemusíte tak být závislí na svém webmasterovi, ale spoustu věcí zvládnete vlastními silami.

Pokud tedy z nějakého důvodu nepotřebujete ryze statický web, odpověď, kterou chcete slyšet na otázku použití CMS, zní ano. Pokud je pro vás CMS novinkou, pak se ptejte také na proškolení, kde se naučíte, jak redakční systém používat, a zda je školení součástí domluvené ceny za tvorbu webových stránek.

Vytvářeli jste už webovky nějaké jiné společnosti z mého oboru?

V ideálním případě by vám web měl vytvářet někdo, kdo měl již možnost nahlédnout do oblasti toho, co chcete prezentovat. Ušetříte tak trochu času nad určováním hlavních pilířů vaší činnosti a přemýšlením, jak se odlišit od konkurence. Nemusí být ale na škodu přijmout také nový a originální pohled na věc. Vše samozřejmě záleží také na konkrétním oboru a zda je potřeba dodržet například některé legislativní normy nebo pamatovat šikovné vychytávky, které jsou specifické pro váš obor.

Můžeme se potkat osobně?

Žijeme v době moderních technologií, kdy uskutečnit videohovor s někým na druhém konci světa není žádný problém. Přesto při navazování spolupráce k tvorbě webových stránek doporučujeme vybrat někoho lokálního nebo ochotného za vámi alespoň dvakrát přijet. Setkání tváří v tvář minimálně v úvodu a závěru spolupráce je totiž nenahraditelné. Nejen, že při osobním setkání může tvůrce webu lépe nasát atmosféru vaší činnosti, pro kterou bude web navrhovat, ale snáze tak také vy předáte své představy, požadavky nebo cíle.

Jsou vaše weby responzivní?

Responzivita webových stránek znamená, že se správně zobrazí na jakémkoliv zařízení a obrazovce. Nejde však jen o “správnost”, jde hlavně o jakousi pohodlnost v ovládání a přizpůsobeném obsahu (od zobrazení menu, přes velikost textu, až po fungování některých prvků na dotykových obrazovkách). A na tom je potřeba aktivně zapracovat již při návrhu grafické podoby webu. Respozivní web má vyladěnou mobilní verzi, stejně jako tu pro desktop nebo tablet.

V současné době se polovina věcí na internetu “děje” na mobilních zařízeních, nikoli na velkých obrazovkách monitoru. Jednoduše proto, že připojení k internetu je dostupnější, mobilní telefon máme stále u sebe a ve volných chvílích ho používáme naplno. A to je dobrý důvod, proč na responzivitě svých webových stránek trvat. Při prohlížení webu v mobilu totiž všichni chceme (a potřebujeme) zpravidla vidět jiné věci než například na notebooku. Ne že by se tolik změnil obsah webu, ale mění se jeho uspořádání nebo provedení. Parádní úvodní video na pozadí homepage, které vypadá efektně na velkém prostoru monitoru, totiž nemusí zanechat dobrý dojem, když máte v ruce telefon připojený přes mobilní data a rychle hledáte jen telefonní číslo na majitele webových stránek.

„Chtěli bychom.. no… Rozumíte mi?“ …aneb Souzníme?

Kromě zmíněných praktických a technických otázek, které velmi usnadní samotnou spolupráci při tvorbě webových stránek, je tu ještě jedna rovina, která stojí za zmínku. Rovina spíše pocitová, lidská, možná otázka přístupu nebo i vkusu.

Záměrně jsme v úvodu článku vypíchli slovo partner. Protože pokud si chcete nechat vytvořit nový web nebo provést redesign současného webu, je partner přesně to, co potřebujete, a spolupráce to, co by mělo mezi vámi probíhat. Nezapomeňte, že nejste jen položka v něčím portfoliu, a hledejte někoho, kdo bude stát na vaší straně. Partner je někdo, kdo bude schopný se naladit na Vaši firemní notu, atmosféru, na vlnu myšlenek a přání, které máte, i kdybyste je zatím neuměli sami pojmenovat. Někdo, kdo Vám ukáže v barvách webdesignu to, co chcete vy i vaši zákazníci. Někdo, kdo vytvoří tak trochu mistrovský kousek, se kterým se budete moct ztotožnit.
A v tom je ta kapka umění.

Všichni jsme se zapletli do jeho sítě… Internet, nekonečné spoje složitější než pavučina, pevnější než sítě rybářských lodí. Jaký byl jeho vývoj?

O historii Internetu a jeho vývoji v průběhu let už bylo napsáno mnoho slov. Články více či méně odborné, úryvky, výňatky, názory, časové osy… Na anglické Wikipedii je dokonce vytvořena celá kniha poskládaná z obsahu článků k jednotlivým heslům týkajících se Internetu, kde část o jeho historii vystačila na více než 20 stran. Co tedy psát víc?

Možná vás teď na malý okamžik napadlo prostě zavřít okno prohlížeče s tím, že věc je tedy uzavřená. No.. počkejte ještě chvilku.

Problém s historií internetu je totiž určení jejího počátku. Můžeme brát jednotlivé kroky, které vedly ke zrodu této “sítě sítí,” bez kontextu všeho ostatního dění? (Mimochodem, slovo Internet v překladu znamená “mezi – síť.”) A která událost je vlastně ta stěžejní? Který rok byl opravdu zlomový? Co můžeme považovat za onen klíč, podle kterého by se dalo jednoznačně určit konkrétní místo v čase, kdy vznikl Internet?

Je to snad uvedení prvního webového vyhledávače, jímž byl WebCrawler v roce 1994? Vždyť přece k čemu je truhla plná pokladů, když v ní nemůžete najít to, co zrovna potřebujete.

Nebo první internetový prohlížeč, Mosaic, 1993? Nevyhnutelný krok na cestě za dnešní podobou online světa.

A máme tu další milníky…
1991 World Wide Web,
1984 vznik doménového systému (nebo 1985 registrace první domény),
1982 představení TCP/IP tehdy vyvinuté ještě pro ARPANET.
Ale už do roku 1972 se datují počátky emailu na ARPANETu.

A co že je to ten ARPANET? Že by onen hledaný odrazový můstek Internetu? Začátek jeho provozu nastal v roce 1969, ale už 1962 probíhal počátek prací na ARPANETu v DARPA. Důvod? Nějací lidé na začátku 60. let chtěli využít počítače ve vědě a armádě pro sdílení informací z vědy a výzkumu. Tak vznikl ARPANET (Advanced Research Projects Agency Network) vlastně jako experimentální síť DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency), agentury, která byla založena v roce 1958 s cílem zajistit USA náskok v technologiích (zejména těch bojových). Tehdy se jmenovala ARPA. Odtud tedy název ARPANET. To už je vám povědomé, že?

Pokud se tady zastavíme, vyvstane logická myšlenka. Je Internet původně vlastně něco jako zbraň? A dnes? Asi spíš nepostradatelný společník všedního života obyčejných lidí, nebo ne?

Ale pojďme dál. K čemu by byl samotný Internet bez přístroje, na kterém byste si dnes mohli číst tento článek?  Například v roce 1975 přišel na svět Altaire 8800, první opravdový pc, v roce 1948 první komerční počítač a už 1946 ENIAC – první elektronkový počítač (vážil 30 tun). Nechtějte vědět, co všechno bylo před tím…

Po téhle krátké retrospektivě může následující výrok, který v roce 1899 prohlásil jistý člen vládní komise patentů, vypadat trochu zábavně. Nechť je to výstrahou pro naši nevědomost, inspirací pro naši představivost a bořič hradeb pro hranice našich možností.

“Vše, co mohlo být vynalezeno, již vynalezeno je.”
(1899, Charles H. Duell, člen vládní komise patentů)

Pozn.

Pár odkazů pro inspiraci:
Jednu z těch zajímavějších inscenací vývoje internetu ztvárnili na evolutionoftheweb.com
Pokud máte radši video, zkuste https://www.youtube.com/watch?v=9hIQjrMHTv4&t=

Další zdroje:
Friedman, Linda Weiser and Friedman, Hershey H., Connectivity and Convergence: A Whimsical History of Internet Culture (July 9, 2015). Available at SSRN: https://ssrn.com/abstract=2628901 or http://dx.doi.org/10.2139/ssrn.2628901

1. Pradědeček Facebooku vznikl už před několika staletími

Přemýšleli jste už, kde a proč se vzaly sociální sítě a jak jsme vůbec mohli žít bez nich? No, mohli jsme vůbec? Možná Vás to překvapí, ale potřeba a využívání sociálních sítí v našich končinách je spojeno s něčím zdánlivě naprosto nesouvisejícím. Byla to káva. Ano, čtete správně. Káva.

V polovině 17. století, kdy se do tehdejší Anglie začala dovážet z arabského světa kávová zrna pro přípravu lahodného nápoje, vznikaly také první kavárny. Lidé chodili do těchto kávou provoněných podniků dělat přesně to, co dnes “chodí” dělat na sociální sítě. Podebatovat o politice a ekonomické situaci, zjistit, co je nového u sousedů i ve světě, prostě zabít nějaký ten čas. A ano, také zkontrolovat příchozí zprávy nebo poštu, klidně několikrát za den.

Logicky také brzy přišla kritika. O pár let později (už?) byly slyšet první negativní ohlasy na toto poflakování se v tehdejší kávové verzi Facebooku. Že by se dal čas prý využít pro něco lepšího, například pro pořádné vzdělávání. Jako by to bylo dnes…

Chcete další zajímavosti o kávosociálních sítích starých časů?
Mrkněte do The New York Times.

2. Jsme online víc, než si myslíme

Když už jsme u té kritiky trávení času na sociálních sítích… Tipněte si, kolik času lidé průměrně stráví na Facebooku, Instagramu, Pinterestu, Twitteru, YouTube, Linkedin….. Studenti například 3 hodiny za den. Učení se věnují jen 2 hodiny. A to jsou údaje staré 5 let. Hrůza, ne? Ale co my ostatní, prací povinní?

Asi není překvapivé, že větší polovina pracovníků je “sociálně online” i během pracovní doby. Ale všimli jste si někdy, jak často vám přijde soukromá zpráva, upozornění na nový post nebo tweet? Prý je to každých 10 minut. Ale to je jen průměr. Schválně si to zkuste někdy spočítat a změřit sami u sebe. Kolik času vám pak zabere, než se vrátíte zase zpátky k práci?

A protože vidět znamená věřit, zkuste pár in fo graf ik.

#hashtag

3. Marketing na sociálních sítích není až tak sociální

Představte si, že byste si nastavili automatické odesílání zprávy vaší lásce každý den na šestou hodinu večer. “Ahoj miláčku, jaký byl tvůj den? Myslím na tebe.” Budovalo by to zdravý a trvalý vztah? Kolikátý den by vám asi přišla nějaká negativní reakce a nebo by zpráva byla jednoduše ignorována? Podobně to děláme s reklamami, které nás provázejí na každém kroku (a na sociálních sítích obzvláště důmyslně). Jako chytří markeťáci si je pěkně přednastavíme a jako laxní zákazníci se je naučíme přehlížet. A to dokonce i když jsou jako nám šité na míru. Také vás nepřestává fascinovat, kolik věcí o vás ten Internet ví a kde všechny ty informace bere?

Jenže… taková reklama, podobně jako automaticky odesílaný vzkaz, sociální vazby vlastně příliš nevytváří, nebo alespoň ne “sociálním způsobem”. Který člověk by vás nejdřív špehoval, aby se vám pak pokusil zalíbit přesně mířeným návrhem či pozváním? Samozřejmě ne každá automatizace a přednastavení v marketingu je špatné. Jen se zkuste zamyslet, než začnete zuřivě nastavovat, jestli jste vybrali tu nejvhodnější síť, kdo je vaše publikum, možná můžete obohatit své příspěvky o nádech atmosféry ročního období, ve kterém se zrovna nacházíme, promyslete denní dobu svého příspěvku (nechcete nikoho otravovat během nedělního oběda nebo ho budit v noci, pokud je na druhé straně zeměkoule)…

A hlavně nezapomeňte,
proč to vlastně všechno děláte.

Už jste někdy načetli webovou stránku a neviděli změny, které na ní byly provedeny?

Problém je nejčastěji tzv. cache, neboli mezipamět, kde se uchovávají data, aby se k nim urychlil příští přístup. Ve webové praxi to znamená, že otevřete webovou stránku a vidíte její uloženou verzi, nikoli tu aktuální a reálnou. V takovém případě je potřeba cache vymazat nebo stránku znovu načíst bez její pomoci.

Přinášíme přehledný návod, jak obnovit stránku bez použití cache. Vyzkoušejte jeden z následujících postupů:

Safari

Pro verzi 4 a novější vyzkoušejte:
– Držte klávesu ↑ Shift a stiskněte ikonu Obnovit v navigační liště.

Pro verzi 3 a starší vyzkoušejte:
– Držte klávesu ⌘ Cmd a stiskněte písmeno R.

Všimněte si, že Apple tvrdí, že klepnutí na tlačítko „Reload“ na panelu nástrojů má stejný efekt jako ⌘ Cmd+R, ale to není pravda; často tlačítko nebude vynechávat mezipaměť.

Jak vyčistit cache prohlížeče kompletně?

Někdy je užitečné vymazat údaje uložené v celé mezipaměti, nikoli jen pro jednu stránku, na které aktuálně jste. V takovém případě vyzkoušejte jeden z uvedených postupů.

Pro většinu prohlížečů v systému Windows si vystačíte s jedinou klávesovou zkratkou:
– Držte obě klávesy Ctrl a ↑ Shift a stiskněte klávesu Delete.

Tato zkratka Vás posune do stránky s dalším nastavením prohlížeče, jako je Google Chrome, Internet Explorer, Edge, Firefox, Opera, Vivaldi.

Dále je postup v principu stejný. Vyberete jednak, co chcete vymazat (nazváno jako obrázky a soubory v mezipaměti, dočasné soubory a obrázky, data webových stránek apod.), a také za jak dlouhé období (např. od počátku věků, vše atd.).

Google Chrome

V systému Mac OS X vyzkoušejte jednu z následujících zkratek: